Geologický park

Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze

Botanická zahrada - Na Slupi 16, 128 20 Praha 2

 

Saxothuringikum

 

Schematická geologická mapa saxothuringika

Pracovní listy

Zpět na hlavní stranu

magmatické horniny variské

silně metamorfované horniny

magmatické horniny prevariské

slabě metamorfované horniny

 

Část geologického parku věnovaná oblasti saxothuringika

 
 

Umístění hornin z oblasti saxothuringika v geologickém parku

 

Kliknutim zobrazit popis

 

ORTORULA

metamorfovaná hornina

Krušnohorské krystalinikum

 

Mikrofotografie horniny
polarizované světlo

Lokalita: Nová Ves v Horách

GPS souřadnice: 50.5948819N, 13.4800200E

Mineralogické složení: ortorula je granitového složení. Obsahuje křemen, živce a slídu biotit a má výrazně páskovanou stavbu. Světlé pásky jsou tvořené rekrystalizovanými těsnými shluky krystalů (agregáty) křemene a živců (draselný živec a plagioklas - živec sodno-vápenatého složení). Tmavé pásky tvoří tmavá slída biotit.

Geneze: ortoruly jsou metamorfované horniny, které vznikají přeměnou kyselých až intermediálních vyvřelých hornin (granity, granodiority, křemenné diority).

Vznik horniny: stáří původní horniny granitového složení spadá do období kambria před zhruba 520 miliony let a její vznik byl spojen s tehdejší magmatickou aktivitou při roztahování (extenzi) zemské kůry během tzv. kambro-ordovického riftingu kontinentů (saxothuringika od Gondwany). Deformace a regionální metamorfóza proběhly v podmínkách středních hloubek kontinentální zemské kůry při teplotách vyšších než 500°C a tlaku přibližně 0,6 GPa (srovnej s atmosférickým tlakem okolo 1013 HPa, neboli přibližně 101 KPa = 0,0001 GPa). Okatá textura ortoruly je výsledkem působení orientovaného tlaku na horninu. Stáří metamorfózy je přibližně 340 milionů let a souvisí s Variskými horotvornými procesy. 

Krušnohorské krystalinikum: tvoří centrální až severozápadní část saxothuringika. Je to velmi pestrá skupina hornin, které byly postiženy magmatickými, metamorfními a deformačními ději jak kadomského (kadomská orogeneze 750–530 milionů let), tak variského (variská orogeneze asi 390-310 milionů let) stáří. Je tvořeno fylity, dvojslídnými a kvarcitickými svory, šedými a dvojslídnými šedými rulami, červenými rulami, migmatity, grafitickými břidlicemi a metamorfními ekvivalenty hornin bazického složení (tj. s obsahem SiO2 menším než 52%). Krystalinikum je doplněno drobnými hlubinnými (plutonickými) a vulkanickými tělísky variského stáří a od okolních jednotek je odděleno systémem zlomů.

 
 

Nahoru

 

FYLIT

metamorfovaná hornina

Železnobrodské krystalinikum

 

Mikrofotografie horniny
polarizované světlo

Lokalita: Loužnice (okr. Jablonec nad Nisou)

GPS souřadnice: 50.6691953N, 15.2653044E

Mineralogické složení: základní minerální složení (minerální asociaci) tvoří křemen, sodno-vápenatý živec albit, chlorit a slída sericit (odrůda muskovitu). Doplňkovým (akcesorickým) minerálem bývá granát.

Geneze: fylit je metamorfovaná hornina vznikající přeměnou jílových sedimentů v podmínkách facie zelených břidlic za nízkých až středních teplotně-tlakových podmínek v hloubkách více než 8 km pod zemským povrchem.

Vznik horniny: zdrojovou horninou (protolitem) byly jílovité břidlice nejasného stáří. Ty byly během variské orogeneze před asi 340 miliony lety metamorfovány v podmínkách kontinentální zemské kůry. Výsledkem přeměn je nová minerální asociace a výrazná břidličnatost horniny. Fylity se mohou používat jako střešní krytina díky své dobré štěpnosti - tzv. pokrývačské břidlice.

Železnobrodské krystalinikum je geologická jednotka nacházející se jihovýchodně od Liberce. Tvoří součást mnohem většího komplexu metamorfovaných hornin – krkonošsko-jizerského krystalinika. Je budováno především fylity, kvarcity, zelenými břidlicemi

 
 

Nahoru

 

Svor

metamorfovaná hornina

Krušnohorské krystalinikum

 

Mikrofotografie horniny
polarizované světlo

Lokalita: Domašín u Klášterce nad Ohří

GPS souřadnice: 50.4212308N, 13.1724700E

Mineralogické složení: základní minerální asociací svoru je křemen, slídy muskovit a biotit, které způsobují nápadnou foliaci (rovnoběžné lupenité uspořádání) horniny, dále chlorit, plagioklas a granát, jako akcesorické (doplňkovité) minerály vystupují apatit či rudní minerály

Geneze: Svor vzniká obecně přeměnou drobnozrnných sedimentů ve středních teplotně-tlakových podmínkách. V řetězci sedimentárních metamorfovaných hornin mu předchází břidlice a fylit, při vyšších teplotně-tlakových podmínkách dochází ke vzniku pararul.

Vznik horniny: Protolitem (zdrojovou horninou) byly jílovité až jílovito-písčité horniny (jílovité břidlice a prachovce) usazené ve spodním paleozoiku. Během variských orogenních procesů (před 350 – 340 miliony let) došlo k deformacím a metamorfóze těchto sedimentů za teplot okolo 500°C a při tlaků 0,8 GPa v hloubkách okolo 25 km pod zemským povrchem.

Popis lokality: výchozy v okolí Domašína jsou tvořeny tělesy okatých ortorul s pararulami a svory. Směrem do větší hloubky horninového prostředí stoupá intenzita metamorfózy. V okolí lokality probíhala v 19.století průzkumná těžba s cílem ověřit zásoby železných rud.

Krušnohorské krystalinikum se nachází v centrální a severovýchodní části Saxothuringika. Jedná se o velmi pestrou skupinu kadomsky a varisky deformovaných hornin. Je tvořeno převážně metamorfovanými horninami, jako jsou fylity, svory, ruly, migmatity, břidlice a metamorfované vyvřelé horniny bazického složení (např. eklogitu). V rámci krystalinika vystupují mezi Litvínovem a Krupkou drobná plutonická (hlubinná) a vulkanická tělíska variského stáří.

 

Svor1

Svor2

Svor3

 

Nahoru

 

EKLOGIT

metamorfovaná hornina

Krušnohorské krystalinikum

 

Mikrofotografie horniny
procházející světlo

Lokalita: vrch Meluzína (1097 m) v Krušných horách

GPS souřadnice: 50.3902453N, 13.0089775E

Mineralogické složení: minerální složení je tvořeno sodno-vápenatým pyroxenem (omfacitem) a granátem, vedlejšími minerály jsou kyanit a rutil.

Geneze: tato hornina vzniká při metamorfóze magmatických hornin bazického složení (44–52% SiO2) za vysokých tlaků (nad 1 GPa) a středních až vyšších teplot (600–650°C) v hlubších oblastech zemské kůry. Tyto podmínky odpovídají prostředí ve spodních částech subdukce (podsouvání) litosférických desek v hloubkách okolo 80 km pod zemským povrchem. Eklogity mají v porovnání s ostatními horninami vysokou hustotu (3,4 – 3,6 g/cm3), což je významným činitelem při subdukční aktivitě. K povrchu se tyto horniny dostaly miliony let trvající erozí nadložních vrstev hornin a dalšími geologickými procesy.

Vznik horniny: Během tektonické aktivity související s Variskou orogenezí v období před 350-340 miliony let byla tělesa eklogitů tektonicky vytažena z hloubky subdukční zóny (až 80 km) a začleněna do mělčích úrovní zemské kůry.

Popis lokality: kóta Meluzína (1097) je vrchol v Krušných horách, který se nachází 2 km východně od Klínovce. Vrcholová část je tvořena morfologicky nápadnou elevací tvořenou eklogitem vyčnívajícím z rozsáhlé plošiny.

Krušnohorské krystalinikum se nachází v centrální a severovýchodní části Saxothuringika. Jedná se o velmi pestrou skupinu kadomsky a varisky deformovaných hornin. Je tvořeno převážně metamorfovanými horninami, jako jsou fylity, svory, ruly, migmatity, břidlice a metamorfované vyvřelé horniny bazického složení (např. eklogitu). V rámci krystalinika vystupují mezi Litvínovem a Krupkou drobná plutonická a vulkanická tělíska variského stáří.

 

 

 

 

Nahoru

 

BIOTITICKÝ GRANIT

hlubinná magmatická hornina

Krkonošsko-Jizerský plutonický komplex

 

Textura horniny

Lokalita: Ruprechtice (liberecký granit) a Černá Studnice (tanvaldský granit)

GPS souřadnice: Ruprechtice (50.7929417N, 15.0863697E), Černá Studnice (50.7104286N, 15.2134281E)

Mineralogické složení: draselný živec, plagioklas, křemen, slída biotit, muskovit. Jako aksesorické minerály vystupují zirkon, monazit, apatit a rudní minerály.

Geneze: granity (žuly) společně s granodiority jsou nejrozšířenější hlubinné magmatické horniny v zemské kůře. Podle typu výchozí hmoty pro vznik rozdělujeme granitoidy na S granitoidy, jejichž zdrojový materiál byl původně sedimentem či jeho metamorfním ekvivalentem (pararuly). I granitoidy jsou produktem částečného tavení starších magmatických hornin plášťového původu. M granitoidy jsou produkty přímé diferenciace magmatické hmoty svrchního pláště země, od které se odděluje granitová složka. Ta má menší hustotu než okolní hornina a proto stoupá zemskou kůrou z místa vzniku. H granitoidy jsou hybridní vzniklé kombinací výše uvedených způsobů.

Vznik horniny: Během pokročilých etap variských procesů v období karbonu (před 320 milionů let) došlo v oblasti saxothuringika k výstupu a krystalizaci ohromných porcí rozsáhlých postkolizních granitových plutonů. Krystalizace těchto těles byla spojena s kontaktní metamorfózou okolních metasedimentárních hornin. Příkladem je právě těleso krkonošsko-jizerského plutonického komplexu, složené z několika typů granitoidních hornin. Vystavené exponáty patří libereckému a tanvaldskému typu granitu.

Popis lokality: Vzorek libereckého granitu byl odebrán z lokality Ruprechtice. Jedná se o jámový lom, ve kterém se lámou bloky pro hrubou kamenickou výrobu, leštěné obkladové desky a dlažbu. Při těžbě se občas objeví pegmatitová hnízda s dutinami vyplněnými krystaly záhnědovitého křemene, slídy a ortoklasu. Exponát tanvaldského granitu byl získán z lomu Černá Studnice. Jedná se typovou lokalitu této horniny. Jejím charakteristickým znakem je přítomnost jemnozrnných bazických enkláv decimetrových rozměrů.

Krkonošsko-jizerského pluton - jedná se o hlubinné těleso o rozloze téměř 3200 km2, který do okolních hornin železnobrodského krystalinika pronikal v časovém intervalu 318 -314 milionů let ve svrchním karbonu. Jeho vmístění bylo doprovázeno výraznou kontaktní metamorfózou okolních hornin železnobrodského krystalinika.

 

 

Nahoru

 

Zpět na hlavní stranu