Geologický park

Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze

Botanická zahrada - Na Slupi 16, 128 20 Praha 2

 

PLATFORMNÍ POKRYV

 

Schematická geologická mapa platformního pokryvu

Pracovní listy

Zpět na hlavní stranu

Permokarbonské sedimenty a vulkanity

Terciérní sedimenty

Křídové sedimenty

Terciérní vulkanity

 

Část geologického parku věnovaná platformnímu pokryvu Českého masivu

Platforma

 

Umístění hornin z oblasti platformního pokryvu v geologickém parku

 
 
 

Ryolit-Ryolitový ignimbrit

vulkanická hornina

Permokarbonské vulkanity

 

Mikrofotografie horniny
procházející světlo

Lokalita: Malé Žernoseky u Lovosice

GPS souřadnice: 50.5413906N, 14.0489622E

Minerální složení: ryolit je kyselá vulkanická hornina (SiO2 nad 63%). Obsahuje hojné drobné vyrostlice křemene, dále pak draselný živec plagioklas. Vyrostlice jsou oklopené základní hmotou (matrix) podobného složení a útržky pórovité pemzy.

Geneze: ignimbrit vyvřelá hornina, která vzniká rychlým nahromaděním velmi horkých vazkých úlomků lávy, které se vysokým teplem spékají do sebe. Tímto způsobem mohou vznikat mocné a plošně rozsáhlé příkrovy vulkanické horniny. Složení může být dacitové, ryolitové nebo andezitové.

Vznik horniny: po ukončení variské orogeneze v mladších prvohorách před asi 300 miliony let (přelom karbon – perm) proběhla intenzivní vulkanická činnost. Kyselé ryolitové lávy byly velmi horké a viskózní a tvořily krátké lávové proudy a vrstvy spečeného pyroklastického materiálu z úlomků horniny vyvrhované z jícnu sopky.

 
 

Nahoru

 

Arkózový pískovec

sedimentární hornina

Podkrkonošská pánev

 

Mikrofotografie horniny
polarizované světlo

Lokalita: Lány u Trutnova

GPS souřadnice: 50.6337914N, 15.6665442E

Mineralogické složení: živec (okolo 25%), křemen, úlomky hornin a minerálů, které jsou dohromady stmeleny základní hmotou (matrix) jílovito-prachového charakteru.

Geneze: pískovce jsou usazené horniny, které obsahují minimálně 25% zrn o velikosti 0,06-2 mm. Mineralogické složení je výsledkem dlouhého procesu začínajícího erozí matečné horniny, transportu, opracovávání úlomků a jejich vytřídění. Podle zrnitosti rozlišujeme pískovce jemnozrnné, střednězrnné a hrubozrnné. Na základě minerálního složení jsou pískovce děleny na:

  • křemenné pískovce - nejzralejší minerální složení, s velkým obsahem křemene a minima jílovité hmoty.

  • arkózové pískovce - jsou velmi dobře velikostně vytříděné, ale nezralé z hlediska minerálního složení, ve kterém se vyskytují živce a jílová hmota.

Při usazování sedimentů dochází k jejich zpevňování (diagenezi). Při tomto procesu je hornina impregnována a zpevňována minerálními roztoky. Nejčastějšími tmely jsou kalcit a křemen.

Vznik horniny: arkózový pískovec se usazoval v posledním období paleozoika permu před asi 280 miliony let. Sedimentace probíhala pánvi v říčním prostředí za velmi teplého a poměrně suchého klimatu. Zdrojovou oblastí byla okolní horstva vyvrásněná během variské orogeneze. Usazování v říčním prostředí vytvořilo typické šikmé zvrstvení sedimentu a čeřiny na jeho povrchu. Červenou barvu dodávají oxidy železa, které indikují suché a teplé podnebí.

Podkrkonošská pánev: je sedimentární prostředí vyplněné kontinentálními usazeninami z období karbonu až triasu. Obsahuje drobné černouhelné sloje.

 
 

Nahoru

 

Křemenný pískovec

sedimentární hornina

Podkrkonošská pánev

 

Písečné sopky a další stopy
po úniku vody.
Lom U devíti křížů

Lokalita: Červený Kostelec

GPS souřadnice: 50.4903789N, 16.0566856E

Mineralogické složení: zrna křemene průměru 0,2 až 2 mm. Tato zrna jsou tmelena jílovými minerály – kaolinitem, illitem a montmorillonitem.

Geneze: pískovce jsou usazené horniny – sedimenty, které obsahují minimálně 25% zrn o velikosti 0,06-2 mm. Mineralogické složení je výsledkem dlouhého procesu začínající erozí matečné horniny, transportu, opracovávání úlomků a jejich vytřídění. Podle zrnitosti rozlišujeme pískovce jemnozrnné, střednězrnné a hrubozrnné. Na základě minerálního složení jsou pískovce děleny na:

  • křemenné pískovce - nejzralejší minerální složení, s velkým obsahem křemene a minima jílovité hmoty

  • arkózové pískovce - jsou velmi dobře velikostně vytříděné, ale nezralé z hlediska minerálního složení, ve kterém vystupují živce a jílová hmota.

Při usazování sedimentů dochází k jejich zpevňování (diagenezi). Při tomto procesu je hornina impregnována a zpevňována minerálními roztoky. Nejčastějšími tmely jsou kalcit a křemen.

Vznik horniny: křemenné pískovce z lokality Červený Kostelec pocházejí z období triasu (mesozoikum-druhohory) před 240 miliony lety. Hornina vznikala v pouštním prostředí eolickou činností (tj. činností větru). Usazování a hromadění pískovců probíhalo v dočasných vodních nádržích nebo v oblastech s přirozeně vysokou hladinou spodní vody. Vodní prostředí sedimentace způsobilo vznik šikmého zvrstvení a čeřin na povrchu. V těchto horninách byly nalezeny stopy dinosaurů, kteří žili na území Českého masivu.

Podkrkonošská pánev: je sedimentární prostředí vyplněné kontinentálními usazeninami z období karbonu až triasu. Obsahuje drobné černouhelné sloje.

 
 

Nahoru

 

Opuka

sedimentární hornina

Česká křídová pánev

 

Mikrofotografie horniny
polarizované světlo

Lokalita: Přední Kopanina u Prahy

GPS souřadnice: 50.1146867N, 14.2918369E

Mineralogické složení: opuka je směsí jílovité a prachové hmoty, která je zpevněná vápenatým tmelem. Významný podíl na složení horniny mají křemenné jehlice, které původně tvořily „kostry“ živočišných hub. Mořské prostředí vzniku dokládají mikroskopické shluky minerálu glaukonitu.

Geneze: opuka vznikala usazováním velmi jemných částic na mořském dně v poměrně klidném vodním prostředí. Má bělavou až pískově šedožlutou barvu.

Vznik horniny: klasický sediment v České křídové pánvi (jedna z největších geologických struktur na území ČR. Vystavený vzorek je členem tzv. bělohorského souvrství, které vzniklo ve spodním turonu (stupeň křídy ve druhohorách před asi 93 – 89 miliony lety). Bělohorské souvrství odráží postupné zvyšování globální mořské hladiny, která se zvedala díky mohutnému rozvoji středooceánských hřbetů, jež doprovázel rozpad kontinentů. Prohlubující se prostor pánve byl postupně během několika milionů let vyplňován mocnými vrstvami sedimentů včetně opuk.

 
 

Nahoru

 

Bazanit

vulkanická hornina

Terciérní vulkanity

 

Mikrofotografie horniny
polarizované světlo

Lokalita: Dobkovičky u Velemína

GPS souřadnice: 50.5586703N, 14.0064861E

Mineralogické složení: bazanit je bazická (obsahuje do 52% SiO2 z celkového složení) jemnozrnná tmavá vulkanická hornina obsahující: olivín, klinopyroxen diopsid, bazický plagioklas, nefelín, analcín. Může v sobě uzavírat útržky cizích hornin (xenolity) peridotitového složení (olivín, klinopyroxen, ortopyroxen, spinel).

Geneze: vulkanické horniny patří do skupiny hornin, které vznikají tuhnutím a krystalizací z magmatu. Rozlišujeme jednak horniny intruzivní, které tuhnou pod povrchem Země – hlubinné a žilné, jednak horniny extruzivní, které se vylévají na zemský povrch. Podle složení, zejména obsahu SiO2 rozdělujeme horniny na kyselé (65-52%)-granit, ryolit, intermediální (65-52%)-diority, andezity, bazické (52-45%)–gabra a bazalty a ultrabazické (pod 45%)–peridotity.

Vznik horniny: vznik horniny je vázán na aktivitu tzv. oherského riftu. Jedná se o hluboce založenou zlomovou strukturu, podél níž vystupovalo magma z velké hloubky. Složením hornina odpovídá alkalickým bazaltům v prostředí kontinentálního riftu. Podobné prostředí dnes můžeme najít v oblasti východní Afriky. Stáří bazanitu je přibližně 30 milionů let. To odpovídá období oligocénu.

Terciérní vulkanismus v Českém masivu: vulkanická činnost na zpevněném (konsolidovaném) povrchu Českého masivu u nás probíhala už od období křídy, ale hlavní fáze proběhly až v terciéru. Jednalo se o formy alkalického vulkanismu probíhajícího v souvislosti s dlouhodobě probíhající orogenezí v oblasti dnešních Alp a Karpat. Terciérní vulkanismus měl několik etap, které od sebe byly odděleny časovým úsekem v řádu milionů let. Nejvýznamnější pozůstatky této sopečné činnosti na našem území jsou České středohoří a Doupovské hory.

 
 

Nahoru

 

Zpět na hlavní stranu